Pouhé ponechání plevele přes zimu není volbou pro většinu rekreačních zahrádkářů. Pokud je počasí příznivé, měli byste si v prvních říjnových dnech naplánovat ještě pár hodin na odstranění plevele, protože nadměrný divoký porost v době odpočinku zbytečně odebírá ze zahradní půdy mnoho živin, které bychom raději znovu využili pro naše mladé rostliny na jaře.
Jak byste měli na podzim trhat plevel?
Abyste na podzim účinně vytrhali plevel, nejprve zkypřete vlhkou půdu pevným trojzubcem, vytrhněte větší rostliny včetně kořenů, nasbírejte menší rostliny a půdu několikrát shrabejte. Plevel by měl být likvidován v sobotu a na suchém místě, aby se zabránilo opětovnému šíření.
Každý majitel zahrady preferoval určité metody, pokud jde o hubení plevele. Minulý měsíc jsme informovali o tom, jak s tímto škůdcem bojovat v nejmenších prostorách, například ve spárách chodníků nebo teras, které se obtížně udržují v čistotě. Zde je několik tipů, jak lze kopřivy, gaučovou trávu, křídlatku atd. vypudit z venku o něco snadněji.
Počkej a nech to růst!?
Pokud vás to příliš neobtěžuje a nekazí vzhled zahrady, zkuste s plením a bojem s plevelem počkat o pár dní déle. Odstraňování větších, 5 až 10 cm vysokých rostlin s pahýly a stonky ze záhonu je mnohem efektivnější než pouhé přetahování motyčky po zahradní půdě motyčkou a sekání zeleně na malé kousky, což je následně pracné a zdlouhavé. nabrat prsty.
Plenění přátelské k zádům vlastně funguje takhle
- uvolněte ještě mokrou půdu pevným trojzubcem (nikdy nepoužívejte ohebné kovové drápy z kopacího stolu v železářství!), pokud možno až ke kořenům plevele, vždy jeden metr čtvereční;
- Uchopte rostliny pevně těsně nad zemí a pomalu je zcela vytáhněte za kořeny;
- Menší rostliny lze nyní také snáze sbírat;
- potom trojzubcem několikrát důkladně shrabte půdu a posbírejte také zbývající rostliny, které jsou poté viditelné;
- Po zaschnutí půdy případně odstraňte zbytky rostlin, které již zaschly;
Tato metoda má tu výhodu, že záhony zůstanou bez plevele minimálně třikrát déle než při běžném okopávání. Nejjednodušší způsob, jak to udělat, je pracovat na kolenou, i když jste dokonce viděli zahradníky, jak si k sobě přivazují stoličku na dojení.
Ještě pár tipů proti trávovému moru?
- Hluboce rostoucí kůlové kořeny pampelišky a bodláku je nejlepší seříznout co nejhlouběji pod povrch půdy. Obzvlášť dobrý pokrok uděláte s řezačkou na chřest ze specializovaného zahradního obchodu.
- Pod keři, růžemi nebo ovocnými stromy pomáhá 5 až 10 cm silná vrstva mulče na zemi, aby se zabránilo nerušenému rašení plevele; Optimální směsí by byla štěpka s kůrovým mulčem s přídavkem rohovinových hoblin na hnojení;
- Plevel a zemní plevel patří mezi nejodolnější plevele, které lze trvale zničit pouze vykopáním bez zanechání zbytků; Zde většinou pomůže pouze rycí vidle, kterými se postižená místa znovu obdělají pro následnou výsadbu;
- Výsadba půdopokryvných rostlin, které výrazně omezují nebo dokonce znemožňují růst plevele v těchto oblastech;
- Povlečení s mulčovacím papírem nebo neprůhlednou plastovou fólií; Pro vložení rostlin (např. jahody) se horní vrstva v těchto bodech vyřízne ve tvaru kříže; Plevel se již nemůže dostat na povrch; Geotermální teplo přitom zůstává v zemi, což dále podporuje růst rostlin;
Bez ohledu na to, jakou možnost zvolíte – vždy mějte na paměti, že plevel do kompostu nepatří, pokud není bez semen a suchý. Kvůli nízkým teplotám kolem 40 °C, které se vyvíjejí v kompostu (4), sazenice a semena plevelů ne vždy zcela odumírají. Dokonce se nerušeně šíří v kompostéru a možná i o měsíce později v chladném prostředí, pokud v dobré víře přimícháte zralý kompost do půdy jako organické přírodní hnojivo. To by nebylo škodlivé pro naše zdraví, ale bylo by to jedovaté pro růst rostlin. Ale zůstaňme ještě chvíli u tématu jedu?