Tato opadavá bylina s nápadně červenými až růžovými květy se vyskytuje především na vlhkých loukách, v řídkých listnatých lesích a na okrajích lesů. Tento druh karafiátu se někdy pěstuje také v zahradách, protože vypadá velmi pěkně, zejména v kombinaci s jinými karafiáty. Málo se však ví, že listy červeného karafiátu jsou jedlé.
Je červený karafiát jedlý?
Červený karafiát je jedlý: jeho mladé listy se dají jíst na jaře jako součást salátů nebo polévek. Obsahují však saponiny, které mohou mít u citlivých osob dráždivé účinky na pokožku a žaludek.
Použití červeného karafiátu
Rozdrcená semena rostliny se po staletí používala v lidovém léčitelství proti hadímu uštknutí a z kořenů se dala vyrobit hmota podobná mýdlu, která se ve skutečnosti používala k čištění. V některých oblastech se mladé listy hvozdíku červeného sklízely (a někdy stále jsou) jako součást salátů nebo polévek.
Červený karafiát obsahuje saponiny
Tyto listy však obsahují saponiny, které mohou mít u citlivých osob dráždivé účinky na pokožku a žaludek. Díky tomu jsou listy také lehce nahořklé, které se s postupem roku zvyšují – obsah těchto hořkých látek s postupem roku prudce stoupá. Z tohoto důvodu je vhodné jíst mladé listy pouze na jaře. Jeho pití by se měli vyvarovat citliví lidé i těhotné ženy a lidé s ledvinovými problémy nebo revmatismem.
Nepleťte si červené karafiáty s jinými karafiáty
Než ale vběhnete do zahrady a zkusíte čerstvé listy karafiátu, raději se nejprve přesvědčte, zda se skutečně jedná o karafiát červený. Jiné karafiáty jako hlavolamový karafiát nebo hořící láska buď nejsou jedlé, nebo nechutnají nijak zvlášť dobře. Kromě hvozdíku červeného je jedlý i hvozdík bílý (Silene latifolia).
Tip
Květy červenobílého karafiátu vypadají velmi pěkně i v barevném letním salátu - zvláště v kombinaci s jinými barevnými jedlými květy jako je lichořeřišnice, brutnák nebo pupalka.
