Ne všechny louky jsou stejné: V závislosti na povaze půdy a jejím využití se různé louky značně liší, pokud jde o rostliny, které na nich rostou. Pasoucí se zvířata se přece nemohou dařit na každé louce a platí jiné zásady péče. Co je správné pro chudou louku, může být škodlivé pro tučnou louku.
Co je to tučná louka a jaké rostliny na ní rostou?
Tučná louka se vyznačuje půdou bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku, na které rostou konkurenční rostliny jako sedmikrásky, pampelišky a jetel. Často se používá jako pastva pro hospodářská zvířata a je třeba ji pravidelně sekat nebo hnojit, aby byla zachována zásoba živin.
Co je tlustá louka?
Tučná louka je, jak název napovídá, louka s „tučnou“– tedy živinami bohatou – půdou. Půda se vyznačuje vysokým obsahem dusíku, díky kterému se daří rychle rostoucím travám a květinám. Z toho důvodu jsou na louce konkurenční rostliny, které svým rychlým růstem vytlačují jiné, citlivější rostliny. Tím se tuková louka řadí k druhově chudým biotopům. Tento typ luk se vyskytuje v silně využívaných krajinných oblastech – jednak proto, že hnojiva aplikovaná prostřednictvím srážek a podzemních vod živí i nehnojené louky, a jednak proto, že mnoho zemědělců využívá louky jako pastviny, a proto hnojí je cíleně - přizpůsobené potřebám pasoucích se zvířat.
Typické rostliny tučné louky
Tučné louky poznáme podle tří typických květin, v půdě bohaté na živiny se totiž daří kopretinám, pampeličkám a různým druhům jetelů. Začátkem léta lze tyto louky rozpoznat již z dálky podle jasně žluté barvy, když kvetou pampelišky. Bílým (a mimochodem velmi chutným) kopretinám se naopak daří lépe, čím častěji se louka seká. Dále se zde vyskytují rychle rostoucí trávy, jako je tráva, jílek, jílek a také oves hladký a zlatý. Další typické rostliny jsou:
- Řebříček (Achillea millefolium)
- Heřmánek rolní (Anthemis arvensis)
- Zvonek luční (Campanula patula)
- Chvojka obecná (Centaurea jacea)
- Luční sedmikráska (Leucanthemum ircutianum)
- Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
- Šťovík velký (Rumex acetosa)
a
- Bluečník obecný (Alopecurus)
- Ruchgrass (Anthoxanthum odoratum)
- a kostřava luční (Festuca pratensis).
Tučná louka se často používá jako pastva pro dobytek
Vysoký obsah živin na tučné louce zajišťuje, že rostliny na ní rostoucí jsou velmi bohaté na bílkoviny, a proto jsou ideální pro krmení některých pasoucích se zvířat - zejména skotu. Z tohoto důvodu jsou tukové louky speciálně hnojeny, aby sloužily jako pastviny pro dobytek. Z toho těží zejména dojnice, protože: čím tučnější pastva, tím krémovější mléko. Louka se také minimálně třikrát ročně seká, aby se seno na zimu. Tučná louka se však nehodí pro každé pasoucí se zvíře. Koňský organismus je například zcela přetížen vysokým obsahem bílkovin - koně jako stepní zvířata potřebují spíše libové louky. Naproti tomu ovce se mohou pást na tučných loukách za předpokladu, že dostanou dostatečné objemové krmivo (tj. vláknitou trávu).
Udržovat tučnou louku
Tučné louky je nutné sekat minimálně třikrát ročně, protože rostliny na nich rostoucí jsou velmi rychle rostoucí. Případně lze takovou louku využít i jako pastvinu, což má zase výhodu přirozeného hnojení - kravský a ovčí hnůj zajistí návrat potřebných živin do půdy. Vzhledem k tomu, že typické rostliny tukových luk velmi vyčerpávají a odstraňují živiny z půdy, je nutné louky pravidelně hnojit - jinak půda chřadne. Hnojení lze provádět umělým nebo přírodním hnojivem (56,00 EUR na Amazonu) (např. hnůj).
Tipy a triky
Pokud objevíte určité indikátorové rostliny pro kyselou půdu (jako je šťovík, polní vrabci nebo nespočet sedmikrásek), měli byste si na jaře nebo na podzim vápnit louku.
