Pokud si chcete vypěstovat jen pár rajčat nebo okurek, třeba jahody a kulinářské bylinky, najde se na to místo na každém balkoně, ať je sebemenší. Pokud však zeleninová zahrádka slouží k soběstačnosti, případně pro větší rodinu, musí být výrazně větší.
Jak velká by měla být zeleninová zahrada na osobu?
Pro soběstačnost se zeleninou potřebujete minimálně 20 metrů čtverečních zahradní plochy na osobu. S bohatou sklizní a zásobami brambor a skladované zeleniny se požadavek zvyšuje na 50 až 80 metrů čtverečních na člena domácnosti, kromě ovocných stromů.
Velikost zahrady závisí na míře používání a náročnosti údržby
Minimální velikost pro „skutečnou“, barevnou zeleninovou zahradu je kolem 10 až 20 metrů čtverečních, na kterých lze vytvořit kolem čtyř až osmi záhonů. Pokud však většina požadované zeleniny pochází z vaší vlastní zahrady, je zapotřebí alespoň 20 metrů čtverečních na osobu. Pokud míříte i na bujnou úrodu jahod nebo chřestu a také na zásoby brambor a skladované zeleniny, zvětší se prostor potřebný na jednoho člena domácnosti minimálně na 50 až kolem 80 metrů čtverečních – to nezahrnuje ovocné stromy. Pokud jde o údržbu, musíte počítat s cca 30 minutami práce na 10 čtverečních metrech zeleninové plochy za týden - v období sázení a sklizně je samozřejmě potřeba výrazně vyšší.
Požadavky na plochu zeleniny – Tolik místa je potřeba naplánovat pro určité druhy
Tabulka níže vám dává přehled o tom, kolik rostlin určitého druhu zeleniny můžete zasadit na metr čtvereční a jaký výnos můžete očekávat z následné sklizně. Při plánování mějte na paměti, že některé druhy zeleniny lze sklízet vícekrát. Z tohoto důvodu není relevantní údaj o předpokládané sklizni počet kusů, ale hmotnostní výnos na metr čtvereční. Tuto tabulku můžete použít k výpočtu, jak velká musí být vaše zahrada poté, co určíte požadovanou zeleninu a počet rostlin.
Druh zeleniny | Požadavek na plochu: rostliny na metr čtvereční | Výtěžnost: kusů na metr čtvereční | Výtěžnost: kilogramy na metr čtvereční |
---|---|---|---|
Kedluben | 8 až 16 | 8 až 16 | |
Mrkev | 80 až 120 | 80 až 120 | 2 až 3, 5 |
Celer | 5 až 8 | 5 až 8 | 2 až 4 |
Pastrňák | 10 až 15 | 4 až 5 | |
ředkvička | 120 až 150 | 120 až 150 | |
Brambory | 4 až 6 | 3 až 4 | |
Cibule | 100 až 120 | 100 až 120 | 3 až 6 |
Pórek | 25 až 35 | 25 až 35 | 2, 5 až 3 |
tyčové fazole | 15 až 18 | 2, 2 až 2, 8 | |
Bush fazole | 25 až 36 | 1, 2 až 1, 8 | |
Hrášek | 78 až 80 | 3 až 4 | |
nakládání okurek | 5 až 10 | 2, 5 až 4 | |
Rajčata | 4 až 6 | 7 až 10 | |
cuketa | 1 až 2 | 4 až 6 | |
Otrhávání salátu | 10 až 16 | 1, 5 až 2 |
Tip
Ocelová rajčata a boby produkují vyšší výnosy než jejich keřovití příbuzní na stejné ploše. To platí i pro okurky a cukety pěstované na mřížoví.